Hypoplázie a hypokalcifikace skloviny
Červenec 1, 2023
Sklovina a její vývoj a význam:
Sklovina je nejtvrdší látka v těle a pokrývá pouze korunku zubů (to samé dělá cement na kořeni zubu). Sklovina je z 99 % anorganická a jejím úkolem je chránit podkladový dentin. Ještě předtím než se samotný zub prořeže přes dáseň na jeho povrchu jsou speciální buňky zvané ameloblasty, které jsou zodpovědné za tvorbu a skloviny. Jakmile dojde k erupci (prořezání) zubu, tyto buňky již nejsou přítomné a vývin skloviny je ukončen. To má za následek, že sklovina není již schopná se sama opravit. Sklovina poskytuje korunce tvrdý, hladký, nepropustný a ochranný kryt. Pokud se poruší, obnaží se podkladový dentin. Ten je na povrchu hrubší než sklovina, umožňuje plaku rychle přilnout a zabarvit se. Dentin je méně tvrdý než sklovina (ale stále tvrdší než kost) a obsahuje tubuly, které umožňují kontakt mezi vnějším prostředím a dření zubu, navíc obsahují senzorické nervové zakončení z buněk v dřeni - to má za následek citlivost zubů na teplo a chlad. Tubuly mohou také umožnit bakteriím vstoupit do dřeně z úst a způsobit tak infekční pulpitidu.
Jaký je rozdíl mezi hypoplázii a hypokalcifikaci skloviny?
Vývojové vady skloviny lze rozdělit na základě kvality a kvantity.
Hypokalcifikace (porucha kvality skloviny) - vytvoří se normální množství skloviny, ale obsahuje méně minerálních látek, takže sklovina je měkčí než normálně. Často je možné hypokalcifikovanou sklovinu odstranit pomocí ultrazvuku během čištění zubů.
Hypoplazie (porucha množství skloviny) - sklovina je mnohem tenčí než obvykle a na povrchu mohou být důlky.
Oba typy defektů lze nalézt současně a není nutné je rozlišovat, protože terapeuticky je přístup stejný.
Co způsobuje hypoplázii a hypokalcifikaci skloviny?
Hypokalcifikace skloviny může být důsledkem traumatu neproříznutého zubu, které může postihnout jeden nebo několik sousedních zubů a je nejčastější získanou příčinou - je často spojena s neodbornou extrakcí perzistentních mléčných zubů.
Hypoplazie skloviny může být důsledkem dědičného stavu známého jako amelogenesis imperfecta. V těchto případech jsou postiženy téměř všechny zuby.
Závažná systémová infekční onemocnění, jako infekce virem psinky, mohou také vést k nesprávné tvorbě skloviny.
Existuje léčba a co by měla splňovat?
Cíle léčby zahrnují:
Odstranění citlivosti zubů
Zabránění endodontické infekci uzavřením dentinových tubulů
Vyhlazení zubu pro snížení hromadění plaku
Náhrada kompozitem je nejúčinnějším způsobem, jak dosáhnout těchto cílů. U menších defektů nebo nestrategických zubů lze zvážit aplikaci pouze sealeru (bondu). Tým se docílí uzávěru dentínových tubulu a teda odstranění citlivosti a zabránění endodontické infekci. Další možností je extrakce ale ve všeobecnosti se nedoporučuje.